Trenér Saňák v rozhovoru pro Orlický deník

 

Homepage >

Článek

Trenér Saňák v rozhovoru pro Orlický deník

2010-01-11 12:39:56

Ústí n. O. - Že má divizní fotbalový klub od poloviny prosince nového trenéra, je už dobře známá věc. Kdo je ale vlastně Jiří Saňák, který má na jaře pomoci Jiskře vybřednout z výsledkové a herní nejistoty a jenž se do svého rodného města vrací po více jak pětileté pauze? Po našem rozhovoru mám pocit, že jeho příběh se vyplatí vzít hezky po pořádku. Za pouhých jednatřicet let by totiž vydal na hodně obsáhlou knížku...

Když jsem pátral po vaší minulosti, zjistil jsem, že jste právě v Ústí svou trenérskou kariéru začal. Paradoxně ale ve velmi mladém věku, proč?
V osmnácti letech jsem měl rakovinový nádor a ten mi ukončil sportovní kariéru, kdy jsem hrál v německé dorostenecké lize za Berlín. Chtěl jsem ale zůstat u fotbalu, a tak jsem se vrhl hned v Ústí na trénování.
Osmnáctiletého trenéra si nějak nedovedu představit...
Trénoval jsem s bráchou Vojtou starší, mladší dorost a byl v podstatě stejně starý jako ti kluci. Jenže jsem bojovník, co chtěl zůstat u fotbalu. V Ústí jsem byl dva roky a pak šel dělat asistenta panu Novákovi do Chocně. Vysokou školu jsme šel studovat do Olomouce, kde jsem se hned po půl roce dostal do Sigmy coby asistent trenéra mladšího ligového dorostu. Do Ústí jsem se roku 2003 vrátil po třech letech jako hlavní trenér divizního mužstva.
Jak vzpomínáte na tento první návrat?
Byl takový nadšený. Zase jsem získal spoustu zkušeností, byl jsem asi čtvrtý nejmladší z tehdejšího mužstva (směje se). Hodně lidí se mě ptalo, jestli mě kluci poslouchají. S tím jsem ale problém nikdy neměl.
V Ústí jste ale pobyl dvě sezony, co bylo pak?
Vrátil jsem se do Olomouce, kde jsem tři roky trénoval mladší ligový dorost jako hlavní trenér.
Aby toho nebylo málo, rozhodl jste se studovat profi licenci a váš fotbalový život se rozběhl do ještě vyšších otáček.
Profi licenci jsem začal studovat až roku 2006, studium trvalo dva roky. Předtím jsem absolvoval veškeré licence, už v osmnácti C licenci v Dolní Čermné. Důležitým člověkem pro mou trenérskou kariéru byl pan Skočdopole, má takové zajímavé jméno (směje se). Nadchl mě pro trenéřinu. Pak jsem absolvoval B i A licenci, mezi každou byly dva až tři roky praxe.
Mohl byste mi jako laikovi vysvětlit, v čem spočívá hlavní rozdíl mezi trénováním dospělým a mladých fotbalistů, který jste mohl posoudit právě v Olomouci?
Myslím si, že zásadní rozdíl je v hierarchii a rozmanitosti. V mužích máte věkový rozdíl třeba deset let, v mládeži máte jeden ročník, nebo maximálně rok rozdíl. Liší se přístup, psychologie vztahů a komunikace.
Na dva roky od dorostu na Hané jste navázal dalším prestižním angažmá v samotné Slavii, jaké to bylo v elitním českém klubu?
Dostal jsem nabídku tam dělat starší ligový dorost a jak se říká, Slavie nebo Sparta se neodmítá. V Praze jsem pracoval dva roky a byla to první možnost dělat trenéra opravdu profesionálně.
Připsal jste si na konto ještě další dvě štace, a sice druholigový Sokolov a Baník Ostrava. Teď jste v Ústí a já se nemohu nezeptat: není to „sešup“ dolů?
Po jednání mám obrovskou motivaci a na práci se těším. Mohu realizovat vize, které jsem načerpal a jsem o nich přesvědčen.
Předpokládám ale, že jako profesionálnímu trenérovi vám vedení klubu muselo nabídnout profismlouvu, nebo ne?
Ano, mám smlouvu, která mně dovoluje se této pozici věnovat naplno.
Kdy nabídka přišla, od koho a jak dlouho trvalo, než jste se rozhodl na ni kývnout?
Nabídka přišla záhy poté, co jsem ukončil smlouvu v Baníku z osobních důvodů. Kontaktoval mě Roman Langer a byla mi nabídnuta atraktivní pozice v klubu. Roli hrálo i to, že mohu být víc s rodinou.
A jen pro zajímavost, už některé z dětí pokouší fotbalový míč?
Já mám dvě dcery a teď se mi narodil syn Jonáš, ten má ještě času dost.
Takže sečteno, podtrženo: „všude dobře, doma nejlíp“?
Mám obrovskou motivaci, po deseti letech trénování mládeže mohu jako hlavní trenér vést muže. Vedení oddílu mi navíc svěřilo veškeré sportovní pravomoce, to je u nás výjimečná situace.
Na webových stránkách jste uveden jako šéftrenér.
Přesně tak. Mým úkolem je vytvořit sportovní koncepci klubu a dennodenně spolupracovat na výchově našich fotbalistů všech kategorií. Samozřejmě nejde jenom o papíry a nástiny systému, ale především o opravdové, praktické vybudování fotbalového prostředí ve všech týmem a systematické práce na „nové“ kultuře fotbalu v Ústí.
Do funkce jste byl uveden v polovině prosince. Stíhal jste už nějak předtím sledovat vaše nové působiště?
Po odchodu ze Sokolova jsem tady loni na jaře tři měsíce trénoval mladší žáky. Během letošního podzimu jsem viděl čtyři utkání.
A vzpomenete se která?
Živanice, Spartu, Novou Paku a Letohrad.
To vám ale vaši současní svěřenci asi moc radosti neudělali, když získali jen bod s Letohradem...
To určitě, ale jsem přesvědčen, že mužstvo má rezervy a můžeme ho hodně posunout ve výkonnosti dopředu.
Nyní se dostáváme k tomu, co Jiskru na jaře čeká. Co chcete změnit, zlepšit?
To je otázka, o které by se dal napsat samostatný článek (směje se).
Tak to příště zkusíme na pokračování.
To by bylo dobré. Musím nejdřív vidět, v jaké kondici a výkonnosti hráči jsou. Podle testů naplánuji další přípravu. Některé změny v kádru pochopitelně budou. Jestli budou radikálnější, o tom rozhodne naše vzájemná spolupráce, maximální přístup jednotlivých hráčů a jejich charakter.
Jistě víte, že Ústí vyhrálo krajský přebor zdrcujícím způsobem, ale do vyšší soutěže šlo, dejme tomu, s dvoutřetinovou sílou kádru. Připouštíte tedy nutnost posílení?
Určitě. Některé změny už budou teď. V průběhu ledna bude jasno, kudy se vydáme.
Sekretář oddílu Jan Skácel připouští, že v Pardubickém kraji není moc kde brát, vyšší soutěže se zde nehrají. A doufá, že vy využijete své mnohaleté kontakty. Co vy na to?
Vybudoval jsem si spoustu kontaktů, během deseti let jsem trénoval asi dvě stě mladých fotbalistů. Určitě budu chtít kontakty podle dané situace využít.
Váš předchůdce Ivan Kopecký vyznával hodně náročné pojetí hry a v Ústí se pravidelně bylo na co koukat. Jaké je vaše trenérské credo: ofenzivní podívaná, nebo hlavně vzadu na nulu?
Zajímavá otázka. V moderním fotbale ale nelze takto definovat způsob hry. Vzadu na nulu chce hrát každý trenér na světě, ale v Čechách se tím nazývá pasivní a nekoukatelný fotbal. Nepřijímám ani hrát na riziko, to je více méně nesmysl. Chci naučit mužstvo jasné principy hry jak v obranné, přechodové, tak útočné fázi. Dbám na tvrdou práci a koukám na tempo hry. Mám takový cíl a tím je vrátil ústecké fandy do ochozů. Vím, že při mém minulém působení jich chodilo až 800. Je to velké přání a vím, že musíme nabídnou vše – výsledky, hru, radost a „jízdu“
Pozná divák na jaře změnu herního projevu?
Určitě v projevu nastane změna. Každý trenér má svoje představy a jiný způsob práce.
Ústí je po podzimu třinácté, od sestupu nikoliv daleko. Máte v prvé řadě nějaké jiné cíle, než divizi pro příští rok zachránit?
Základní cíl je udržet soutěž, to je důležitá záležitost pro náš klub. A mužstvo je přeci jeho výkladní skříň. Z pozice šéftrenéra chci pomoci všem trenérům klubu, předávat jim zkušenosti a rozšířit nadšení pro práci, které v sobě mám. Pro mne je důležitá také ambice přesvědčit veřejnost a rodiče, že pokud nám svěří své dítě, bude se rozvíjet nejen sportovně, ale především lidsky. V tom musí nastat radikální změna, je potřeba pomoci všech zúčastněných.
Je pro tak smělé plány je v Ústí dostatečné zázemí? Třeba sousední Letohrad, se zkušenostmi ze třetí ligy, je na tom v těchto ohledech asi líp, nemyslíte?
Domnívám se, že to není jenom o financích, ale určitém nastavení systému a chování se jeden k druhému, k rodičům a hráčům. Chceme pracovat tvrdě a chovat se mezi sebou slušně. Navíc tréninkové podmínky máme velmi kvalitní.
Původně jsem si myslel, že Ústí je pro vás krátkodobá záležitost, než se zas vrátíte do velkého fotbalu. Ale jak vás tak poslouchám, vy divizní Jiskru asi neberete pouze jako přestupní stanici.
Tato nabídka je atraktivní, někdy ale může přijít nějaká atraktivnější. Teď chci za pomoci vedení klubu předávat dovednosti. Jestli to bude rok nebo deset let, je teď jedno. Je důležité a klíčové, aby se zde vytvořila určitá „značka“ kultury ústeckého fotbalu, která bude života schopna nezávisle na jednotlivci.
O vás se mimo jiné říká, že stavíte rád na dravém mládí, za Ivana Kopeckého hráli víc zkušení. Chce se této filozofie držet i na jaře?
Já mám rád dobré fotbalisty, nedělím na staré a mladé a hned vám to dokážu. Do přípravy jsem si vytáhl tři dorostence a dva hráče ročníku 1990. Oslovil jsem ale i Josefa Vondru, který se do přípravy zapojí, a to je hráč věkově někde úplně jinde. Beru jej jako výraznou posilu, je to výborný hráč se skvělým charakterem.
Přesto ale do „mládí“ ještě jednou rýpnu. V Ústí působí váš synovec Jan, nadějný gólman, který už do áčka na podzim nakoukl. Je šance, že si na jaře zachytá víc, nebo počítáte s nějakým zkušeným brankrářem, po němž volal váš předchůdce?
Do přípravy počítám s třemi brankáři, a to je Honza, Jakub Krátký a Lukáš Novák. Jsem rád, že mám tři poctivé gólmany.
Ale všechno „mlaďáky“ pod pětadvacet.
Nechceme tahat předražené hráče na půl roku, rok. Tihle tři se zapojí do přípravy a uvidíme, jak se o svou šanci poperou. Je to o motivaci něco dokázat, někam se dostat. Vezměte si, že takový Iker Casillas začal v Realu Madrid chytat v osmnácti.
Zpátky do fotbalového Ústí. Hodně se také hovořilo o jeho nepříliš efektivním útoku, kdy k sobě Zdeněk Dostál v podstatě nikoho neměl. Tady uvažujete o posile?
Do zimní přípravy se zapojí Josef Vondra, navíc v klubu i nadále zůstane Honza Javůrek z Olomouce. Z dorostu má velkou šanci Michal Kukla. Se Zdenou Dostálem a Rosťou Borkem je to dostatek, o těchto jménech jsem přesvědčen.
Pokud ale počítáte s posilami, na jakých postech vlastně?
Nechci se unáhlit a dělat velká prohlášení, ale myslím si, že budeme potřebovat posílit v obraně.

Kdybyste měl provést takové ohlédnutí za vaší dosavadní trenérskou kariérou, co se vám v souvislosti s jednotlivými kluby vybaví?
Olomouci vděčím za šanci prosadit se v profesionálním mládežnickém klubu. Potkal jsem tam nynějšího trenéra pana Psotku, kamarádíme spolu doteď. Ve Slavii jsem zase poznal, co je to hrabat se zespoda, pracovat pod tlakem ve sledovaném klubu a tvořit tým od nuly. Přišel jsem do ročníku 89, v tu dobu z něho už sedm lidí hrálo ligu, ať už Tomáš Necid nebo Lukáš Vácha. Po osmém kole jsme v dorostenecké lize byli poslední, nakonec skončili čtvrtí. V Baníku jsem byl půl roku a musím říct, že potkat lidi jako Pavel Srníček nebo pan Lička bylo z lidského hlediska pozitivní. V součtu mi to dalo zkušenost, že jedinec nezmůže nic, musí být veden silnou osobností, která má pravomoce. A to bych podtrhl. Nelze tříštit zájmy, je třeba se soustředit na jednu věc. Kolikrát se mi nabízelo jednat diplomaticky, ustupovat pod tlakem svému přesvědčení ve snaze zalíbit se, ale vždycky jsem to ustál a nenechal se strhnout na stranu něčích zájmů, pokrytectví a to považuji za můj největší úspěch, protože mám svoji cestu a dlouhodobě se potvrdilo, že naopak přímá komunikace mi vytvořila respekt i u takových osobností, jakou je třeba trenér Jaroslav Hřebík.

Málem bych zapomněl, vždyť vy jste působil také jako asistent u reprezentační osmnáctky s jedním z nejuznávanějších českých trenérů. Co vám dala spolupráce s ním?
Pro mne bylo životním štěstím jej potkat, troufnu si říci, že setkání s Jaroslavem Hřebíkem bylo jedním z mezníků mé kariéry. Vážím si jej z odborného pohledu, má jasnou vizi a přesvědčení, jak by měl fotbal vypadat. Druhou tváří, která v médiích není tak viditelná, je jeho gentlemanství, moc si ho vážím. Je mi líto, že už nejsem u reprezentace, protože když jsem nastoupil do Baníku, tak mně Baník nedovolil pracovat u reprezentace, protože Baník nechce svoje lidi u repre a má proto svoje důvody. Jsem ale rád, že jsem s panem Hřebíkem v osobním přátelském kontaktu.



 

Sponzoři

Generální sponzor:
Střešní okna Langer
Město Ústí n.O.
Hlavní sponzor:
Sporthotel Tichá Orlice
UO.SPORT s.r.o.
SPINTEX s.r.o.
Mediální partner:
Kabelová televize
OIK Tv
Deník
Sponzor I. kategorie:
Orlimex s.r.o.
Strabag
SMC
Sponzor II. kategorie:
Fortuna
Partners
ISOTEP
RIETER
Zahradnictví Šťastný
Luděk Skala servis BOZP a PO
Generalli
Sponzor III. kategorie:
A.B.V. s.r.o.
FPOS a.s.
Kaja Uno
Stavona
Adidas ČR s.r.o.
Recycling
Tepvos
Sponzor IV. kategorie:
Elektro Franc s.r.o.
AZ Trade
Váhy Brabec

Fotogalerie

bez popisku

bez popisku

bez popisku

navštivte fotogalerii

Zajímavé odkazy

ČMFS
Výsledky divize C


 


Design&Code&Programing P-cut webdesign